Září 2010

Emilie Autumn - Shalott

20. září 2010 v 16:16 | LiLith




Je zavřená s točícím kolem
Nemůže si vybavit, jak se cítila
Říká, "Tenhle pokoj bude mým hrobem
a není tu nikdo, kdy by mne zachránil,"
Posadila se se svou barvitou hrozbou
Zná milence probouzející se v jejich postelích
Říká, "Jak dlouho dokážu takhle žít
je tu někdo, komu mohu zaplatit, aby mě pustil
protože jsem zpola nemocná ze stínu
Chci vidět oblohu
Všichni ostatní vidí západ Slunce
tak proč já nemůžu

Refrén:
A prší
A hvězdy padají z nebes
a vítr
a vítr, já vím, je studený
budu čekat na den,
kdy jistě zemřu
a je to tu
je tu to, co jsem řekla
že umřu předtím než zestárnu
a vítr, já vím, je studený..." 


Dívá se do zrcadlového skla
spatří projíždět jezdce na koni
Říká, "Tenhle muž bude mou smrtí
protože on je vším, co jsem kdy v životě chtěla
a vím, že nezná mé jméno
a všechny ty dívky jsou mu rovné
Ale stále se musím dostat z tohohle místa
protože si nemyslím, že dokážu čelit další noci
kde jsem zpola nemocná ze stínů
a nevidím nebe
všichni ostatní vidí jak přichází příliv
tak proč já nemůžu 


Refrén 


ale támhle je vrba
a malý vánek, mávání a zdi, a květiny
a měsíční svit každou osamělou noc
jako jsem já zamčená v těchto věžích
tak potkám svou smrt
ale s posledním dechem zazpívám jemu,kterého miluji
a uvidí mou tvář na jiném místě
a se sklenkou vzhůru 
Pukala na milion kousků
a křičela, " tak vhodný příběh
ale po tom všem jsem to nemohla odhadnout
protože teď nějaká dramatická královna napíše píseň pro mne,"
šla dolů do své malé lodi
zlomila pouta a začala odplouvat
a jak krev mrznula v jejích žilách, řekla,

no tím se vysvětluje jedno či druhé
protože vím, že jsem prokletá
Vím, že myslím na smrt
všichni ostatní vidí jak se jejich sny rozvazují
tak proč nemůžu já
refrén

Emilie Autumn - The Art of Suicide

20. září 2010 v 16:01 | LiLith

Tak a zase vám prikladám aj preklad a zase v češtine :) Nemôžem si pomôcť, ale v slovenčine mi to neznie tak poeticky:


Umění sebevraždy
Umění sebevraždy
Pyžama a vlasy
Kadeře létají všude možně
Bolest, tak čirá na to, aby se dala skrýt
Mosty povzdechů
zlá, abys ukryla milencovy lži
Pod oblouky
měsíčního svitu a nebes
je najednou lehké
zamyslet se proč
proč…

Proč žít život
který je namalován se soucitem
a žalem a sporem
proč snít sen
který je namalován s trápením
a horší než vypadá
proč se trápit obtěžováním
jen pro báseň
nebo jinou smutnou píseň k zazpívání
proč žít život
proč žít život

Umění sebevraždy
krásné a čisté
sdělující teatrální scénu
"Alasi, umírám!" křičela
Ankles ukázal
melodramatičnost
pod oblouky
měsíčního svitu a nebes
je najednou lehké
zamyslet se proč
proč…

Proč žít život…

Život není jako ponurá neděle
s horším koncem
kdy jsou lidé vyrušeni
protože je tu příběh
který by si měli poslechnout
Život není jako ponurá neděle
s horším koncem
kdy jsou lidé vyrušeni
no mohli by být vyrušení
protože je tu lekce
kterou by se opravdu měli naučit

svět je plný básníku
nepotřebujeme další
svět je plný zpěváků
nepotřebujeme další
svět je plný milovníků
nepotřebujeme další…

Emilie Autumn - Mad Girl

20. září 2010 v 15:43 | LiLith


Preklad je v češtine. Áno, som Slovenka a nie, nie som tak lenivá, že sa mi nechcelo preklať, jednoducho sa mi to v češtine viac páči :)

Šílená dívko
Věříš
Tomu, co ti udělali?
Nepřestanou
Když je vyzveš, aby tě nechali o samotě
Ve všech tvých pohádkách
Jak ti princ řekl, že tě miluje?
Jak umřel tvůj otec?
Byl to dobrý muž?
Možná to někdy zjistíš

Začátek a konec
Mnohem bližší než to vypadá
Smrt je jen sen, vím
Panenky se odcizí
Všechny zlámané a zohýbané z malicherných her
Můj přítel na tomto světě
je láhev ničeho
Stále letím
Stále padám

Šílená dívko…[V.1]

Jak voda ve studni
Můj melancholický obřad
Pošetilost, strach a nenávist, znám
až časem neřeknu
Potácela se, klopýtala
A pak spadla
Má víra v tento svět
Je láhev ničeho
Stále letím
Stále padám

Šílená dívko [V.1]

Byl to dobrý muž?
Možná někdy…

Phil Collins - This love this heart

18. září 2010 v 22:56 | LiLith


Tato láska, toto srdce, tyto ruce k objímání
Tak těsně okolo Tebe, nenechám Tě jít
Může tohle být skutečné
nebo jen nějaký sen, který vypadá tak opravdově?
Přeju Ti lásku, přeju Ti víc
Ty jsi všechno, pro co žiju
Věř mi, já Ti nikdy neublížím
Mé srdce bije jen pro Tebe
Bije jen pro Tebe
Nechám pro Tebe planout oheň
Nemůžu myslet na nic jiného, co můžu dělat?
Toto mé osamělé srdce,
to bije jen pro Tebe
To bije jen pro Tebe

Přinášíš mi mír, přiměla jsi mě usmát se
Dáváš mi sílu a to stále
Nežádáš nic, jen lásku
A mé srdce bije jen pro Tebe
To bije jen pro Tebe

Řekl bych Ti všechny tyto věci
Kdybys byla tady, ale nebude to tak
Protože Ty tady vůbec nejsi
Jsem tady jen já
Ale já to nepřestanu zkoušet

Nemůžu přestat, budu na Tebe čekat
Dokud se nevrátíš, je to jediné, co můžu dělat
Budu právě tady
Nikam bez Tebe nejdu
Dej mi šanci, jen zavolej
Jen řekni slova, na která čekám
Jen nech toto mé srdce ukázat Ti,
že bije jen pro Tebe

Ano, bije jen pro Tebe
To bije jen pro Tebe
Tato láska, toto srdce
Tyto ruce jsou jen pro Tebe
Tato láska, toto srdce
Tyto ruce jsou jen pro Tebe
Jsou jen pro Tebe

Lituješ toho?

14. září 2010 v 23:38 | LiLith
Umírám, lásko
Ještě pár nádechů a dost
už nebudu hezká panenka
ale jen prach a sem tam kost

Lituješ toho?
Že je to i tvá práce
když ležím v černém na posteli?
Znali jsme se přeci tak krátce...

Až příliš moc ran
utrželo moje srdíčko
Teď puká v mém těle...
Neboj, bolí to jen maličko

Víc bolí ztráta tebe
a tvého věčného humoru
ale co je moc to je moc
zničilo mě to - do úmoru

Snad teď budeš mít klid
a spokojenou dušičku
zbavil ses svého břemene...
Už nebuší srdce v tvém zlatíčku!



pict

Odchádzam

14. září 2010 v 23:16 | LiLith
Teda, táto báseň je nádherná... Až mi išli slzy do očí a posledná veta je úžasná:



!odporúčam pustiť!


Odcházím spát,tak buďte tiše,
možná se uvidíme zas někdy příště.
Ted' už ale vážně musím jít spát,
nechám si o vás možná i zdát.
Odcházím se svědomím že nemám nic,
můžu mít míň a můžu mít víc.
Však já nic nechci,všechno už mám,
a když je toho hodně vše vám dám.
Odcházím s nadějí že bude lepší svět,
možná se ho dočkáte co nevidět.
Zavírám oči,dobrou noc,
na můj život toho bylo moc.
Odcházím a vím, že budu vám scházet
však nesmíte mi na hrob květiny házet.
Chci zemřít v klidu a bez cizího smutku,
já vím,že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.
Odcházím a naposledy se loučím,
kapesník bílý v slzách máčím.
Hrob ze zlata já nechci si stavět,
že příběhy se o tom budou vyprávět.
Odcházím a vím,že byl to dobrý svět,
a však vím, že nevrátím se hned.
Na hrob si nechám nápis dát,
že se mi chtělo hrozně spát...




pict

Ledová láska

14. září 2010 v 22:49 | LiLith
Nádherná báseň pre tých, čo sa sklamali v láske alebo len majú radi melancholickú smutnú poéziu.


Ledová láska
Líbáš moje ústa s vášní,
jsou sladká jako kapky medu.
Zdá se Ti to možná zvláštní,
ale milovat už nedovedu.
Mé srdce je už dávno z ledu.
Stačí jedno zklamání,
stačí v srdci jizva malá,
hned rozum city zacloní,
varuje, abych pozor dala.
Už není z mých úst slyšet smích
a večer, když den zvolna usíná,
z citů mi zbyl jenom sníh,
v srdci pouze pustina....


Autor: Veronika Soukopová


pict


Zasaženy amorovým šípem

14. září 2010 v 22:44 | LiLith



Veľmi pekná báseň, našla som ju na jednom blogu a vážne ma oslovila, snáď sa bude aj Vám páčiť tak ako mne :) Teda, už Vás nebudem naťahovať, tu ju máte:

Zasaženi Amorovým šípem
I hluchý sladká slůvka slyší,
i slepí růžově svět vidí,
hříchu propadají mniši,
a ti, co se jindystydí,
z oken vyřvávají směle.
I němí šťastně prozpěvují,
andělé mají ďábla v těle,
a neplavci životem jen plují.
I drsoni se v romantiky mění,
spáči noc probdí na lůžku...
Všichni jsou jak pomatení,
když je Amor vezme na mušku!


Autor: Veronika Soukopová


pict

Napadli Novozélandčana upíri?

13. září 2010 v 22:50 | LiLith
Súd v novozélandskom meste Wellington rieši veľmi nezvyčajný prípad napadnutia. V jeden večer na hore Victoria, z ktorej je krásna vyhliadka na celé hlavné mesto, nemenovaného muža napadla trojica útočníkov. Toto čudné stretnutie vyzeralo ako útok upírov.


09.05.2010 12:57 - WELLINGTON
Útok sa uskutočnil koncom februára a napadnutý muž po ňom odpadol. Niet sa čomu čudovať, traja útočníci ho pohrýzli a následne z neho sali krv. Jednému z páchateľov - 19-ročnému Jamesovi Erikovi Orrovi hrozí trest odňatia slobody až na štrnásť rokov. 

Na súd sa však dostavili len dvaja z nich 22-ročný James Philip Brooks a 19-ročná Gregoriana Boričevská. Brooks pritom tvrdil, že on nie je upírom a rozhodne muža nenapadol. Povedal, že zaútočili jeho dvaja kamaráti. Brook sa odlišuje od priemerných rovesníkov pankerským účesom zvaným cherokee a mnohými pírsingmi na tvári. Ku svojej vizáži povedal: "Možno vyzerám ako panker, ale nie som. Som len odlišný."

Súd, ktorý bol zjavne tiež šokovaný udalosťou si na pomoc prizval aj psychológa, ktorý sa zameriava na paranormálne javy Marca Wilsona. Ten uviedol, že pitie ľudskej krvi je pri útokoch extrémne nezvyklé. Povedal: "Ľudské zuby nie sú prispôsobené k prehryznutiu kože a na pitie krvi. Môžete to urobiť, ale musíte k tomu vyvinúť skutočne veľkú silu." Čo mládež viedlo k satiu krvi neznámemu mužovi teda dodnes nie je jasné.





... súťaži

12. září 2010 v 21:10 | LiLith
Ahojte! :) 

Zapojila som sa do súťaže na tomto blogu. Týka sa najtalentovanejšieho blogera a bola by som vážne rada, ak sa Vám môj blog páči, keby ste za mňa hlasovali. Hlasovať môžete tu, pod článkom :)

Ďakujem!


pict