Osobné stretnutie

5. května 2010 v 22:24 | LiLith
Jeden z vás mi poslal zaujímavý zážitok. Týka sa bludičiek. Jeho príbeh ma zaujal a tak som sa rozhodla požiadať ho o povolenie uverejniť to. On mi to dovolil, za čo som mu veľmi vďačná.

,,Ako maly som ich videl. bol som velmi maly, vtedy som este neratal vek vekom, ale velkostou postielky. vtedy som spaval v takej malej, co dve steny boli z plneho dreva a dve mrezovane, tie mrezovane boli pozdlz postielky a dali sa otvarat, tie drevene nie. cela postielka bola na styroch nohach, dve mali kolesa. raz v noci ma cosi zobudilo, co, to uz veru nepamatam-ako sa dieta asi zobudi.. a ked som tak stal v tej postielke, oprety o mriezku, videl som zopar svetielok. ani pocet svetielok sa nepamatam. no pamatam sa farbu, aspon teda to, ako sa mi vtedy interpretovala: dvojfarbe svetla, vnutri oranzove a vne zlte, neoslnive. mama vtedy spala v mojej izbe a ja ju krikom zobudil. zazla lampu, ktoru mala pri posteli. ale v tom svetle svetielka vidiet neboli. asi nevedela pochopit detsky povyk, no zhasla. svetielka uz ale neboli. uz nikdy neskor."


pict

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama